| Alois Hába (1893–1973) | Přijď království Tvé |
| Opera o třech jednáních a sedmi obrazech pro 26 pěveckých sól, smíšený sbor a orchestr, podtitul Nezaměstnaní (op. 50), 1937–1942 | |
| Libreto | Alois Hába, upravil Ferdinand Pujman |
| Dirigent | Bruno Ferrandis |
| Režie | Jiří Nekvasil |
| Scéna | David Bazika |
| Divadlo Jiřího Myrona | |
| NODO / Dny nové opery Ostrava 2018 | |
| Pořádá Ostravské centrum nové hudby a NDM | |
| Cast | Michaela Šrůmová, Kamila Mazalová, Marek Olbrzymek, Juraj Nociár, Josef Moravec, Vojtěch Šembera, Josef Škarka, David Nykl |
| Canticum Ostrava (choirmaster Jurij Galatenko) | |
| Ostravská banda, ONO / Ostrava New Orchestra |
Já, Alois Hába z Vizovic…
Alois Hába (1893–1973) představuje vůdčí osobnost české skladatelské moderny meziválečného období. Je představitelem „nového typu“ kompoziční práce – půl- tónových, čtvrttónových a šestinotóno- vých skladeb. Ve všech jeho oblastech činnosti – kompoziční, pedagogické i or- ganizační – se projevovala jeho zásadní vlastnost, odvaha vykročit na půdu, na niž se dosud nikdo neodvážil. Hábova cílevě- domost, neústupnost a široké mezinárodní kontakty znamenaly pro meziválečnou čes- koslovenskou kulturu obrovský potenciál.
S vědomím významu, jaký měla ve vý- voji české kultury a národního vědomí hudebně-dramatická tvorba, hledal Hába také cestu pro moderní operu. Čtvrttóno- vá opera Matka měla světovou premiéru roku 1931 v Mnichově (česká premiéra 1947). Téma druhé opery, půltónové Nové země (1935/1936), je dokumentem soci- álního a politického myšlení meziválečné avantgardy, stojící v opozici vůči hrozícímu nacionálnímu socialismu. Příprava insce- nace Národního divadla byla tehdy z obav z politických provokací zastavena a opera zazněla dosud pouze jedinkrát polokon- certně v prosinci 2014 v Národním divadle v Praze.
Třetí, dosud neprovedenou šestinotóno- vou operu Přijď království Tvé Hába pova- žoval za svůj tvůrčí vrchol. K jejímu uvedení však nedošlo a autor se o ně později ani nesnažil. Operu dokončil roku 1942, kdy bylo pomyšlení na její provedení vyloučeno, a po druhé světové válce se stal překážkou námět ovlivněný antroposofickým učením Rudolfa Steinera, v němž ideologie sociali- stického realismu spatřovala nebezpečnou ezoteriku. Základní myšlenkou opery je sociální spravedlnost, svobodné myšlení a protiválečný postoj.
Sousedův pes Hektor
Alois Hába opakovaně uváděl, že jej k my- šlence obohacení evropského hudebního jazyka o částečky menší než v evropské hudbě běžné půltóny přivedla hudba rodné- ho kraje. Dokládá to i úryvek z pozoruhodné fiktivní Hábovy přednášky, který byl otištěn v brněnských Hudebních rozhledech v roce 1927 (v souvislosti s recenzí Hábovy knihy Nauka o harmonii): „Já, Alois Hába z Vizovic, vynalezl jsem čtvrttóny cestou zcela přirozenou. Již první moje přirozené zvuky neshodovaly se s umělou stupnicí diatonickou. První otřes psychický pak způsobila mi vlastnoručně zhotovená vrbová píšťalka; pískala mi pořád jinak, než jsem chtěl, buď výše, nebo níže. Tím byl jsem přiveden k bedlivému studiu zjevů přírodních, zvláště pak hudebních pro- jevů živočichů, které potvrdily mé dosavadní zkušenosti. Sousedův Hektor např., jehož vytí zachytil jsem přesně na gramofonových deskách (jsou uloženy v archivu čtvrttónové- ho kompozičního oddělení pražské konzer- vatoře), nikdy se neomezoval na zastaralou západoevropskou tónovou soustavu a právě tak i Franta Grňůj v protější hospodě zpíval nám, když byl ve své náladě, zbaven tíživých pout normálnosti, tu našu Ej, musel by to chlap byť podle stupně svého rozjaření ve čtvrttónech, 1/6 tónech, ba i ve 1/12 tónech.“